Zbývají dva životy

1. září 2017 v 22:32 | Svítící Hvězda |  1.Kapitola-Nástup svítící Hvězdy 4.díl

kočky a kocouři, omlouvám se že sem byla tak dlpuho neaktivní. Na dovolené nebyl čas a pak sem ještě jela na 3 týdny pryč a tam pro změnu nebyla wifi. Zbylé dny sem lenošila.😇

Také bych se vás chtěla zeptaz, jak by se vám líbilo, kdybych po dokončení 1. Kapitoli psala takové příběhy navíc a každý by byl o jedné kočce z klanu. Ovšem někteří napsali, aď to vymyslím. Ty necháme na posledy a když tak svůj příběh napište sem do com. Popřípadě se to nějak vyřeší.😉 Příjwmné čtení přeje vaše Svítící hvězda.

V TOMTO PŘÍBĚHU NEBUDOU ŽÁDNÉ KOČKY ANI KOCOUŘI V KLANU

JISKŘÍCÍ KLAN


Bledý měsíc:Velitel-černý kocour s bílýma ponožkama na zadních nohách
Svítící růže:Zástupce velitele:Bílá kočka
Levandule:Léčitelka-bílá kočka s černým ocasem
VÁLEČNÍCI:
Jeřáb:Válečník-mourovatý kocour s dlouhými tlapkami
Borovice:Válečnice-tmavohnědá kočka s dlouhýma ušima
Svižnovous:Válečník-světle zrzavý kocour
Šikmooko:Válečník-tmavě mourovaný kocour s malýma očima
Hnědý srub:Válečník-černý kocour s hnědýma tlapama a ocasem
Potok:Válečník-šedý kocour s huňatou srstí
Válec:Válečník-světle hnědý kocour s velkýma tlapama
Bílá stěna:Válečník-bílá kočka s hnědým uchem
Třetí smrt:Válečník-hnědá kočka bez poloviny ucha, bez špičky ocasu a natrhlým čumákem
Černý zub:Válečník-černý kocour bez jednoho zubu
UČEDNÍCI:
Vánek:Učedník-špinavě bílí kocourek s hebkou srstí
Tříska:Učedník-hnědá kočička s odtrými drápami
Sněhoočka:Učedník-zrzavá kočička s až skoro bílýma očima
Skořápka:Učednice-hnědá kočička s černými flíčky
Skvrnka:Učednice-černá kočička s bílými skvrnami
Lístek:Učedník-šedý kocour s černým pruhem přes tlapku
STARŠÍ:
Choumel:Starší-tmavě šedý kocour s hustým ocasem
Bloudilka:Starší-zrzavá kočka s rozcupovaným
Prachotlapka:Starší-zrzavá kočka s šedýma tlapama
Černooko:Starší-hnědý kocour se zakalenýma očima
Tygroskvrna:Starší-bílá kočka s černou náprsenkou
MATKY:
Sklíčka:Matka-černá kočka s velkou hlavou
Vouskoškrápka:Matka-zrzavá kočka s dlouhou srstí
Mělka:Matka-Hnědá mourka
Šerokřápka:Matka-šedá kočka s dlouhým ocasem

Ostatní klany:
Bronzový:
Zelený měsíc:Velitel-bílí kocour s černýma tlapkama
Mechový dráp:Zástupce velitele-zrzaví kocour s krátkým ocasem

Sametový:
Blízkající měsíc:Velitel-zrzaví kocour s černou hlavou
Roztoucí jiskra:Zástupce velitele-černá kočka s hnědýma ušima

Kmenový:
Zlatá hvězda:Velitel-žlutohnědá kočka s bílým pruhem na ocasu
Vlněný svit:Zástupce velitele-černý kocour, na jedno oko slepý

↑↑ Klikni

Bledý měsíc si zavolal Svítící růži do svého doupěte, aby probrali jeho zbývající životy. ,,Růže, za nedlouho se z tebe stane velitel. Už mám jenom dva životy a cítím, že stárnu." ,,Neboj Bledý měsíci, budeš tady ještě dlouho." Uklidnila Svítící růže velitele. ,,myslím, že potřebuju ochranu." Mňoukl Bledý měsíc a šel na Strmý kopec. ,,Aď všechny kočky, co se o sebe umí sami postarat, příjdou na sjednání." Kočky už se seskupovali a když už všechny seděli pod kopcem, Bledý měsíc začal. ,,Už mi zbývají jen dva životy a myslím si, že by bylo dobré vybrat dva válečníky jako ochranu. Už sem to zvážil a mou ochrankou budou Šikmooko a Svižnovous." Dva válečníci se uklnonili čímž tuto žádost přijali. ,,Pokud se mnou bude chtít mluvit, nebojte se a přijďte." Dodal ještě Bledý měsíc a ukočil sjednání. Šest koťátek od matek už pomalu vyrůstala a zbývola už jen jeden úplněk a budou učedníky. Na hromadu s úlovky se nosila kořist a hlídky se vraceli beze zpráv. Bledý pomalu stárnul ale zatím to ničemu nevadilo. Tři kočky Borovice, Potok a Jeřáb šli na hlídku. ,,Hmm dnes je nějak teplo, to značí šťastný den." mňoukla Borovice a oba kocouři přikývli. ,,Jdeme na hranice s Bronzovýma, snad nikoho nepotkáme ale Bronzoví nedělají takové problémy jako Sametoví." Zabručel Jeřáb a netrpělive švíhl ocasem. Když byli na hranicích, Potok něco uslyšel ,,Pssst, někdo tu je! Dávejte pozor." mňoukl a zastříhal ušima. ,,To je pach Bronzových!" Zavrčel Jeřáb a přikrčil se. ,,Že prý nebudou dělat problémy jo?" zapředla potichu pobaveně Borovice. Ovšem potom se z pachu Bronzových stal pach koťat. ,,Slyšíte to? Naříkání koťat! Asi tady někde jsou a potřebují pomoc!" Vykříkl Potok a natáhl krk aby se potíval. ,,Je tam jezevec a chce zabít taková čtyři malá koťata!" dodal, když se podíval co se tam vlastně děje. ,,Pojďte, musíme jim pomoct!" Mňoukl Jeřáb a všechny tři kočky vyběhli za jezevcem. Borovice se mu zakousla do tlapy tak silně, až trochu zaskučel. Jeřáb se mu vrhl na záda a Potok ho švihnul do oka. Kočky bojovaly když v tom se jezevec ohnal po Borovici a silnou velkou tlapou ji udeřil do boku. Ta odskočila a když se mohla hýbat, i když jí to neuvěřitelně bolelo, uznala, že už se s ním do bytky nepustí a nechá to na dvou válečníkách. Místo toho odvedla o trochu dál ta čtyři koťata. Když se jezevec vzdal a utekl, Jeřáb honem utíkal za Borovicí jestli jí něco není. ,,Jsi v pořádku? Není ti nic?" Zeptal se udýchaně a podíval se na ránu. Tekla z ní krev a né málo. ,,To nic není, doufám." Zafuněla Borovice. Jeřáb jí olízl za uchem a pak trochu ránu. ,,Pojď Borovičko moje, odvedeme tě do tábora. Můžeš nést jedno kotě?" Mňoukl Jeřáb když Potok přinesl ty malá stvoření ze spod kamene, kam je ukryla Borovice. ,,Borovičko? Co? To jako spolu chodí?" Pomyslel si potok, ale bylo mu to i trochu jedno. ,,Jo, jedno asi jo, ale Potok povede tři, vždyť je těžké táhnout už dvě koťata." Odpověděla Jeřábovi Borovice. ,,Počkejte tady, jdu pro pomoc." Navrhl Potok ale než mohli dvě kočky něco říct, už byl na cestě. Když se Potok vrátil i se Šikmookem, Třetí smrtí a Černým zubem, Jeřáb usilovně lízal Boroviččinu ránu ze které tekla krev jako z fontány. Čtyři kočky popadly koťata a nesli je do tábora, mezitím Jeřáb pomáhal Borovici chodit. ,,Neboj, hned jak se vyléčím, můžeme si splnit náš sen, Jeřábe." Řekla Borovice a přátelsky zastřihala ušima. Když to Jeřáb slyšel, oči se mu rázem rozzářili a povyskočil radostí. ,,O. opravdu?" Zakoktal Jeřáb s tlamičkou otevřenou radostí. ,,Ano, potom spolu můžeme mít koťata." Odpověděla Borovice a naznačila taky nějakou radost, i když toho moc než úsměv záři v očích udělat nemohla. Když dvě kočky došli do tábora, přišel za nimi Bledý měsíc. Jeřábe, ty a Potok tyto koťata odvedete k jejich klanu, nejlépe hned. Určitě je jejich matka postřádá." řekl zdvořile ale už unaveně Bledý mesíc, ,,A ty, Borovice, zvládneš sama dojít k Levanduli?" dodal ještě velitel. ,,No, pomoc by se šikla." odpověděla Borovice a olízla si krev na boku. ,,Už jsem zde, Borovice pojď odvedu tě." Zamňoukla Sněhoočka-učednice léčitelky. ,,Děkuji Sněhoočko."

Jeřáb s Potokem už byli na hranicích s bronzovým klanem a nesli s sebou čtyři koťata. ,,Že nám to teda trvalo, čtyři koťata a dva kocouři, že?" Mňoukl Potok a postrčil jedno kotě dopředu, ,,Vždyť jesště ani neumí skoro chodit. Chdáčci malí." dodal Potok. ,,Co? Jo jo je to fuška." Odpověděl mu Jeřáb. Poptok Jeřába vytrhl z myšlenek na jeho koťata a na to, kdy se Borovice uzdraví. Potok se mu podíval do očí a uviděl strach i radost zároveň. ,,Posliš, smím se na něco zeptat? Vím že je to trapné ale moc mě to zajímá." Ukončil ticho Potok. ,,Ano, jen se ptej." Odpověděl Jeřáb pošťuchoval jedno kotě, druhé na chvíli zvedl do tlami. ,,Když byla Borovice zraněná, řekl a ty jsi jí nesl zpátky. Kotě které sem nesl se začalo strašně vrtět tak sem ho položil aby sem si ho přechytl," začal nervozdně Potok, ,,A slyšel sem, jak ste si povídali, ale jen chvíli. A slyšel sem jak Borovice říkala, že si splníte sen. Co tím myslela? Ještě před tím sem totiž slyšel jak si jí řekl Borovičko, tak to trochu nechápu." Vysoukal ze sebe Potok. Jeřáb se na něho podíval a Potok znejistěl, jestli se měl vůbec ptát. ,,Já a Borovice budeme mít koťata, až se uzdraví." Odpověděl mu klidně jeřáb přes kotě, které nesl v tlamě. ,,Aha, doufám že ti nevadí že sem se zeptal." mŇOUKL Potok a taky si jedno vzla do tlamy. Koťata byla různobarevná. Jedno bylo černé se zrzavým ocáskem a přední tlapičkou, druhé bylo zase světle šedé s krátkým čumáčkem. Další bylo hnědé tmavě mourovaté s černým flíčkem přes bok a poslední bíle s černáma flíčkama. ,,Ne, nevadí. Proč by mi to mělo vadit?" Odpověděl Jeřáb a piustil kotě. ,,Tak." Mňoukl Potok. Když dorazili na teritorium Bronzových, nepotkali žádnou hlídku. Přišli skoro až k táboru když v tom uslyšeli nějaké suštění. ,,To je asi hlídka!" Mňoukl trochu vystrašeně Potok. ,,Asi jo tak pojď jdeme za nimi." Odpověděl mu Jeřáb a jen co to dořekl, jedna kočka vyskočila z keře a za ní další dvě. ,,Co tu děláte? A proč tu máte ta koťata?" Vykřikl na ně jeden z kocourů. ,,Klid, hdeme v míru. Ta koťata jsou vaše a zachránili sme před jezevcem." Mňoukl jim na odpověď Jeřáb a v očích šlo poznat, že to myslí vážně. ,,Dobrá, pojďte do tábora. S těmi koťaty vám pomůžeme." Zabručel kocour a ostatní dva vzali koťata. Do tábora to netrvalo dlouho a Velitel už na ně čekal. Asi něco tušil. ,,Tohle jsou dva válečníci z Jiskřících Zelený měsíci. Donesli zdřejmně naše čtyři stracená koťata." Pověděl veliteli klanu kocour a podíval se na dva válečníky. Matka koťat už věděla co se děje a vyběhla ze školky a všechny koťata si převzala. Začala je olizovat a uklidňovat. Poďekovala a odnesla je do školky. ,,Děkujeme vám za pomoc. Vzkastě Bledému měsíci, že mu to vrátíme." Mňoukl Zelený na oba válečníky a švihl při tom ocasem. ,,Dobře Zelený měsíci, vzkážeme." Odpověděl mu Potok a oba se uklonili a odešli. Při cestě domů je doprovázely 3 kočky.
Když dorazili do tábora, bylo rušno. Kočky pobíhalc sem a tam a jediná levandule se Sněhoočkou trochu v3ěděli co dělat. Když se Potok zeptal co se děje, kočka mu dpověděla:Velitel umírá, už je moc starý!" Kdxž to Potok slyšel, bežel za Jeřábem mu to povědět, ale ten už to taky věděl. Když se chtěli na Bledého podívat, hlídka jim to zakázala. Že tam můžou jen léčitelka s učednicí. Potom Levandule vyšla z dopěte se Sněhoočkou v patách a vyšla na Strmý kopec. ,,Velitel zkonal. Byl příliž starý. Jak jistě všichni víte, zbývá mu jrn jeden život. A proto na něj bude velký pozor!" Oznámila Levandule a ukončila sjednání.
Den se chílil ke konci a velitel se probral. Ovšem nic víc se nestalo. Tento den byl opravdu drsný ale už se stalo.

Pokračování příště!
Chtěla bych říct, že ještě tak dva díli a bude konec kapitoli. Jeeeej.😂
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama